12. 4. 2017

1.6. A bude třeba... tady! / And he will be... here!

CZ
Nesnáším čekání. A to dvojnásob, když se na jeho nekonečně dalekém konci mám dovědět, jestli budu na severu, na rovníku, nebo daleko na jihu. Překvapivě otravný je začátek - to jste celí natěšení z toho, že vás přijali na výměnu, a nejradši byste hned věděli, kam že to vlastně jedete. Po pár dnech ta nervozita spadne a zase můžete něco dělat. Spolehněte se, že to se změní, až začnou první lidé dostávat umístění - nejdříve bývá USA a Evropa. Potom se nervozita pomalu zvedá, zvedá,... a pak to přijde. Dřív nebo později se každý doví, kam jede.
Mě na ten mail napřed upozornili rodiče přes SMS, až potom si ho všiml i můj mobil. Zrovna jsem byl ve škole, takže jsem toho moc dělat nemohl - na druhou stranu mi nic nemohlo pokazit náladu.
On je to celkem šok, a musím říct, že pro mě příjemný, když předpokládám, že pojedu do Kanady nebo do Ekvádoru, a potom mi najednou napíšou, že země, která bude celý příští rok mým domovem, je Mexiko.
¿Mexiko?
¡Mexiko!

Sice mě napřed Rotariáni přejmenovali na Anežku (jaksi se jim nepovedlo poslat správný mail na správnou adresu), ale rychle se opravili. Řekli mi, že můj distrikt je 4140 a odkázali mě na mapu distriktů. Drobný detail: na mapě žádný D4140 nebyl. Ale stačilo, abych si zahrál na detektiva, a odpověď jsem si našel dřív, než mi na danou otázku odpověděli Rotariáni: 4140 jsou spojené diatrikty 4150 a 4160, jenom si toho mapa ještě jaksi nevšimla... [mimochodem, teď je 27. července a mapa pořád o ničem neví]

Mexiko, D4140
Takže je to tak - budu žít někde okolo obratníku Raka, v zemi s průměrnou roční teplotou 23° C a budu mluvit españolsky.
Často se mě lidé ptají, jestli mi není líto, že nejedu do jedné z prvních dvou zemí, které jsem měl ve výběru (Kanada, Ekvádor) a pokaždé dostanou stejnou odpověď: NE. Nejsem smutný z toho, že nejedu na sever ani do tropických hor Jižní Ameriky. Jedu do země, ve které je všechno - tropy, pouště, hory, pláže,... Nakonec jsem rád, že jedu zrovna do Mexika, i když jsem to neplánoval. A o to je to lepší - to překvapení stojí za to. Popravdě, čekal jsem cokoli, ale toto opravdu ne. Jenže, jak to vypočítali už mágové na Zeměploše, šance jedna ku milionu vyjde devětkrát z deseti.
A sem opět patří jedna věta, kterou nám Rotariáni na meetincích pořád opakovali: „Nic neočekávejte a nebudete zklamaní. Je to pravda. Můžete si myslet, že ta „vaše země je to jediné místo, kam chcete jet, ale v drtivé většině případů to tak není. Možná ze začátku, kdy přijde šok z toho, že jste čekali něco jiného, ale to se zlepší, nebojte. Nakonec přijdete na to, že každá země má něco do sebe, že má něco, v čem je jedinečná. Ať už podnebí, lidi nebo cokoli jiného, něco se pokaždé najde.


EN
I hate waiting. Doubly when at its infinitely far end I´ll know if I´ll be in the north, at the equator, or far to the south. Surprisingly annoying is the beginning - you are excited that you passed selection and you want to know where you´ll go. After a few days, the nervousness falls and you can work normally. Be sure that this will change when first people will receive their locations - usually first is the US and Europe. Then the nervousness slowly rising, rising... and then it will come. Sooner or later everyone would know where he´s going.
First I was alerted by my parents via SMS, then I saw that mail on my cell phone. I was just in school, so I could not do much - on the other hand, nothing could spoil my mood. 
It´s quite a shock and I must say that very pleasant for me, though I suppose I´ll go to Canada or to Ecuador and then suddenly they write that the country, where my home will be next year. That I´ll live in Mexico. 
Mexico? 
Mexico! 

Although first Rotarians renamed me Anežka (somehow they failed to send the correct mail to the correct address), but quickly repaired it.
They told me that my district is 4140, and referred me to map districts. Small detail: on the map was no D4140. But I´m brilliant detective and I found the answer before I answered the question Rotarians: 4140 are associated districts 4150 and 4160, only the map didn´t notice it... [btw, today is 27th July and map hadn't changed yet]


Mexico, D4140

So that's it - I'm going to live somewhere around the Tropic of Cancer, in a country with an average annual temperature of 23° C and I´ll speak español.
Often people ask me if I'm not sad that I'm not going into the land which I had at first two places (Canada, Ecuador) and always they get the same answer: NO. I'm not sad that I'm not going north or in the tropical mountains of South America. I'm going to a country where everything is - the tropics, deserts, mountains, beaches... In the end, I'm glad I'm going just to Mexico, even though I didn´t plan it. And it's better - I love the surprise. Actually, I expected anything but this really not. But, as it had calculated the wizards on the Discworld, chances one in a million works out nine times out of ten. 
And here again comes one sentence Rotarians said us: "Do not expect and you will not be disappointed." It's true. You might think that "your country" is the only place where you want to go, but in most cases, it is not true.

Eventually, you will find out that every country has something unique, that every country is amazing. 

Žádné komentáře:

Okomentovat