Tři týdny. Přesně tak dlouho už jsem v Mazatlánu. A můj názor na město je pořád stejný, jako když jsem přijel - je úžasné. Co konkrétně? Vlastně všechno.
Jídlo
Začnu tím nejdůležitějším, místním jídlem. Je to na dlouhé povídání, protože tady se jí pořád, všechno a na spoustu způsobů.
Podle hesla „ochutnej to, co je nejdivnější“ vím, že krevety jsou výborné, krabí klepeta chutnají podobně jako ryba, chobotnice jsou bez chuti a chili papričky pálí jak potvora.
Když už jsme u té pálivosti, skoro ke každému jídlu tu dostanete několik omáček. Jak poznáte, která vám nerozleptá zažívací ústrojí? Tak, že není zelená. Navzdory všem očekáváním, oranžové a hnědé směsi nejsou to nejnebezpečnější, co tu můžete potkat. Pravda, některé jsou pálivé, některé chutnají jako... těžko říct co, ale žádná z nich vás nezabije. Pokud není otrávená, nebo to není přebarvená zelená. 😉 Zelenou omáčku radši nezkoušejte. A když už opravdu musíte/chcete, tak minimální dávku a někde blízko mějte připravenou vodu (nejvíc se mi osvědčil Sprite nebo džus). A nenechte se přesvědčit tím, že místní to jedí! Taky byste asi nesnědli celou chili papričku najednou, tak jako oni. Jediná zelená omáčka, která nebývá pálivá, je guacamole z namixovaného avokáda (tu poznáte spolehlivě - není tekutá, je jednobarevná, vypadá jako plast a lezou na to mouchy), která ale zase nemá žádnou pořádnou chuť. Na hašení plamenů se ovšem použít dá.
Kromě smrtelně nebezpečných věcí je tu naštěstí i hromada jedlých. Tak, jako v Česku každý pije pivo, tady všichni jedí tacos. Tacos vypadají jako tortily (a v podstatě to tortily jsou), jí se k nim maso, výše zmiňované omáčky, papričky a hromada zeleniny. Pokud ale chcete ochutnat opravdové, tradiční tacos, nehledejte restauraci. Tacos se dělají ve stáncích (případně přístřešcích nebo stanech) a připravují se, stejně jako omáčky a zelenina, přímo na místě. Nehleďte na hygienu - jste v Latinské Americe, ne v supermoderním velkoměstě.
Tacos mají taky spoustu způsobů přípravy - se sýrem, s vařenou zeleninou,... trochu se obávám, že za rok nestihnu vyzkoušet všechny variace.
A - samozřejmě - mariscos, česky mořské plody, tu najdete na každém rohu. Jí se k nim nachos, překvapivě omáčky a zelenina. A vzhedem k tomu, že moře je tu za rohem, mořské potvory tu skoro nic nestojí - za 120 peso (150 Kč) máte oběd pro šest lidí.
To samé platí pro zmrzlinu. Respektive mix ledu, mléka a ovocné šťávy - cena 5 peso a je mnohem lepší než cokoli, co znám z Česka.
Další věc, která mě tu překvapila, jsou nápoje. Největší rozdíl oproti Česku je v tom, že když si tu koupíte jídlo, pití máte většinou zdarma v neomezeném množství - a na ceně jídla to nijak moc poznat není.
Taky chlazení tu funguje trochu jinak - na kohoutku se prakticky nedá nastavit teplota vody, prostě teče vlažná. Takže když se potřebujete zchladit, musíte dát sklenici na chvíli do mrazáku, nebo do ní nasypat led.
Téměř všechno jídlo je tu výborné, ale přesto mi tu jedna věc trochu chybí - chleba. Sice tu mají cosi se stejným názvem, ale s českým chlebem to nemá nic společného. Je to něco mezi toustovým chlebem a sladkým pečivem.
Škola
Proč píšu o škole už teď, v srpnu? Jednoduše proto, že škola tu nezačíná 4. září, ale už 21. srpna. Zkazím vám radost - až na vstávání nemusím nic dělat. Stejně jako všichni ostatní, protože škola už sice je, ale nijak moc se ještě nepracuje a těžko říct, jestli se to v průběhu roku vůbec změní.
Teď za sebou teda mám první dva týdny. Jak taková mexická škola vypadá? Nehledejte téměř žádnou podobnost s českou.
Studuji na ICO (Instituto Cultural de Occidente), což je nejprestižnější škola ve městě a snad i v celé Sinaloe. To se pozná mimo jiné i tak, že třídy mají dveře a okna, ne jen díry ve stěnách.
Nejsou tu žádné chodby, do tříd se chodí přímo z venku, respektive ze školního dvora, a v každém patře je ochoz. Sranda je, když prší - moje třída je až úplně nahoře a střecha nad schody ani nad pavlačí není.
Co je trochu otrava je to, že musíme každý den nosit uniformy - kromě toho, že je v nich vedro, mi to dost ztěžuje zapamatování si lidí. Když mají všichni stejné oblečení, není nic snadného zapamatovat si obličeje, případně jména (naštěstí tu platí, že když nevíte, jak se někdo jmenuje, zkuste Alexandr/Alexandra - a máte celkem slušnou šanci, že se trefíte).
Běžný školní den probíhá následovně: ICO má vlastní školní autobusy, které ráno i odpoledne objíždějí město, takže doprava do školy není problém. U nás je autobus 6:40, takže musím vstávat v 6, abych všechno stihl. Škola začíná v 7:15 (většinou) modlitbou, drtivá většina lidí ze třídy věří v Boha. Vyučovací hodina má 50 minut, ale prvních a posledních 10 minut stejně nikdo nic nedělá. A ve zbytku taky ne... Taky trochu jinak je to tu s přestávkami - za celý den jsou jen dvě - po třetí a šesté hodině (každý den máme 8 hodin, v pátek 6 a ve středu 6 + tělocvik) a mají 20 minut.
Jak bych vyučování popsal? Mnohem uvolněnější než to v Česku. Učitelé se nijak nestarají o to, jestli je někdo poslouchá, je naprosto běžné, že po třídě někdo chodí.
Co ale není žádná výhra jsou znalosti místních - je hodně takových, kteři nevědí, co je to pravý úhel. A používat mikroskop? To je pro ně něco naprosto nereálného.
Jedna věc, ve které by se české školy mohly učit, je rozdělení školního roku do několika částí - rok má dva semestry, každý z nich má tři období. Už na začátku roku se ohlásí, kdy každé období končí a který den se píše která písemka.
Počasí
Počasí je tu srandovní. Všechno to začalo už při mém příletu (viz článek o cestě) a pokračuje dál. Období dešťů už očividně pomalu končí - sice každou noc prší, ale kaluže na cestách (jo, kanály tu nehledejte...) už nejsou tak velké. Zároveň s ubývajícími dešti se ale zvedá teplota, což není zrovna nejlepší zpráva vzhledem k tomu, že už teď se vařím.
Počasí během dní je jednotvárné - ráno je zataženo a vlhko, někdy před polednem se vyjasní a je vhlko, odpoledne je vedro a vlhko a večer se trochu ochladí a zatáhne. A je vlhko.
A slunce celý den tak žhne, že se ani na pláž nedá jít.
Kdo z vás trochu víc sleduje počasí, tak ví, že v Kalifornském zálivu je právě hurikán Lidia. Jaký to má účinek? Už dva dny je zataženo, pomalu mrzne (odpoledne jen 27 °C), vítr fouká jak splašený a skoro pořád prší. A všichni čekají na oznámení SEPyC (civilní ochrana), jestli se zítra (tj. pátek) půjde do školy nebo ne. Předpokládám, že to oznámení přijde v 6 ráno, dřív to Mexičani asi nestihnou. 🙂
Lidé
Opět tady nehledejte žádnou podobnost s Českem, snad jen to, že všichni mají pořád čas a jsou líní. Lidé jsou tu vstřícní, většinou usměvaví a kdykoli jsou schopní s čímkoli pomoct. Sotva tu najdete někoho, kdo by se na vás škaredě podíval a obešel vás velkým obloukem - to místní prostě nedělají.
Taky jsou tu všichni hrozně přátelští. Hodně lidí, když vidí, že nejste místní, se s vámi dá do řeči nebo se alespoň zeptají odkud jste. Taky není nic výjimečného, že se dva téměř neznámí lidé při setkání a loučení obejmou. Ve škole to moc neplatí, ale všude jinde ano - včetně Rotary.
Skoro všichni jsou tu malí - já nejsem zrovna nejvyšší a přesto nad hodně lidí vyčnívám nebo jsem stejně vysoký jako oni. Málokdy se najde někdo vyšší a když už, tak je ještě o hlavu vyšší než já.
Hodně, převážně starších, lidí trpí nadváhou - způsobenou místním stylem života. Nikam daleko se nechodí, většina lidí nesportuje
Kultura
V příspěvku „Corrido de Mazatlán“ jsem to popsal celkem dobře, takže tady jen pár věcí doplním:
Hudba je všude (až na školu) - na ulici, v restauraci, někdy i na pláži, všude. A pořád. Pro někoho to může být otrava (pro mě naštěstí ne), nicméně to patří k Latinské Americe.
Rozdíly mezi bohatými a chudými lidmi jsou tu propastné, ale bez bližšího zkoumání se projevují jen stářím a vyleštěností auta. Moc nezáleží na domě - ten je tu proto, aby bylo kde spát, případně jíst (zajít si do stánku na tacos je levnější než vařit doma).
Všichni, bez ohledu na majetek, jsou tu veselí (alespoň na venek), včetně lidí, co na křižovatkách prodávají vodu a „umývají“ okna aut.
Článek o tom, jak vypadá město, je teprve ve stadiu focení, takže něco napíšu i sem: Jak bylo řečeno výše, rozdíly mezi bohatými a chudými lidmi jsou tu propastné. Zatímco některé části města jsou čisté, udržované a jezdí sem autobusy, ve zbytku města nejsou ani pořádné silnice - buď je tam starý, popraskaný a děravý asfalt, nebo jen uježděná hlína. A hromada odpadků. Na třídění si tu nikdo moc nehraje a místní se očividně až nedávno naučili, že plasty nemají házet na zem, ale alespoň je zakopat, když už u jejich domu nefunguje svoz odpadu.
Překvapivě čisté jsou pláže a moře - občas se něco najde, ale moc smetí tam není.
Kromě toho, že tu nejsou kanály (když prší, to je teprve sranda - obzvlášť když je město dokonale ucpané a vy se vezete na korbě pick-upu), tu dopravní značení nestojí za nic. Ano, máme semafory, jenže fungují jak se jim zrovna zachce. Přechody pro chodce tady nehledejte, silnice se přechází kdekoli se vám to zrovna hodí.
Španělština
Jednoduše - španělština je úžasný jazyk. Na rozdíl od angličtiny nemá nijak složitou výslovnost ani stavbu vět, na rozdíl od češtiny se dá rychle naučit. Nebo alespoň pochytit, co lidé říkají. Po čtyřech měsících učení se španělštiny musím říct, že neznám jazyk, který by byl jednodušší. A to jak na naučení se, tak na mluvení. Všichni zírají, jak to dělám, že po tak krátké době rozumím většině věcí, co kdo řekne. Opravdová sranda ale přichází, když jim řeknu, že mluvím dalšími čtyřmi jazyky (česky, anglicky, rusky a slovensky).
Všichni se mě ptají, jestli se mi Mazatlán líbí. Ptají se pořád. Někteří i vícekrát denně. Jestli to takto bude pokračovat dál, budu muset všude chodit s cedulí „¡MAZATLÁN ME GUSTA MUCHO!“
Hasta luego a buďte trpěliví, dalších příspěvků se (časem) dočkáte.
EN
Three weeks. Exactly so long I'm in Mazatlan. And in my opinion, the city is amazing. What exactly? Actually, everything.
Food
I'll start with the most important thing, local food. It's a long story because here we eat everything and in a lot of ways.
According to the motto "taste, what is the strangest" I know that shrimp are excellent, crab claws taste like fish, squid are tasteless and chili peppers are really, really, really burning.
For some time we´ll stay at burning things: with almost every meal here you get several sauces. How can you know which of them will not destroy your digestive tract? It's not green. Against all odds, orange and brown mixtures are not the most dangerous thing you can meet there. True, some are spicy, some taste like... hard to say what, but none of them will kill you. I recommend not to eat green sauces. An if you really want/must, try only a minimal amount and have some water near to you. And do not be persuaded by the locals eating it! Also, you probably wouldn't eat whole chili pepper at once, as they did. The only green sauce that is not hot is guacamole from mixed avocados (not liquid, have a solid color, It looks like plastic and flies crawling on it), but it doesn´t taste very good for the first time you eat it. To extinguish the flames, however, can be used.
Besides deadly things, there is, fortunately, a pile of edible. Just as in the Czech Republic everybody drinks beer, here everybody eats tacos. Tacos look like tortillas (and basically they are tortillas), they´re eaten with sauces, peppers, and lots of vegetables. But if you want a real taste of traditional tacos, don´t look for a restaurant. Tacos are made in kiosks, shelters or tents, and prepared as well as sauces and vegetables on site. Don´t care about hygiene - you´re in Latin America, not in a super-modern metropolis.
Tacos have a lot of methods of preparation - with cheese, cooked vegetables, etc.
And - of course - on every corner, you can find mariscos (seafood). with them, surprisingly, you eat sauces and vegetables.
Another thing that surprised me here is the drinks. The biggest difference from the Czechia is that if you buy the food, you can usually drink unlimited quantities of everything you want.
Also, the cooling system works a little differently - at the withers is practically impossible to adjust the temperature of water flowing. The only opinion is lukewarm. So if you want cold water, you have to put some ice into it.
Nearly all the food is excellent here, but there's one thing I'm missing - bread. Although there´s something with the same name, with Czech bread, it doesn't have anything common. It´s like toast bread.
School
Why I write about school now, in August? Simply because the school does not begin on September 4th but on August 21st. I will destroy your happiness - if I don't want, I don't have to to do anything. Like everyone else - the school already is, but still, we don´t work a lot and hard to tell if it will change within a school year.
How does such a Mexican school look like? Don´t try to find any resemblance to the Czech.
I study at the ICO (Instituto Cultural de Occidente), which is the most prestigious school in the city and perhaps in the entire Sinaloa.
There aren´t corridors, to classes you go directly from the school yard.
What is a bit of a chore is that we have to wear uniforms every day - except that in them is hot, I'm pretty difficult to remember people.
Normal school day looks like this: ICO has its own school buses, so in the morning and in the evening they go around the city. Transportation to school is not a problem. My bus goes at 6:40, so I have to wake up at 6. School starts at 7:15 with prayer, the vast majority of people in the class believes in God. A lesson has 50 minutes, but the first and last 10 minutes nobody doesn't do anything. The big difference is breaks - there are only two, after 3rd and 6th hour (normally we have 8 classes, on Friday 6 and on Wednesday 6 + sports activity) and have 20 minutes.
How would I describe classes? More relaxed than in the Czech Republic. Teachers do not care if everybody is listening and a lot of people don´t care what teacher says.
What is not a win is local knowledge - some people don´t know what right angle is. And using a microscope? Something completely unrealistic.
One thing which Czech schools would learn is the division of the school year into several parts - the year has two semesters, each of them has three seasons. Already at the beginning of the semester, they give you a report with dates of every exam.
Weather
Weather is funny here. It all started when I arrived (see the article about my way) and continues.
Weather during the day is monotonous - mornings are overcast and damp, usually before a noun, the sky will clear and it´s damp, afternoons are hot and damp, in the evening it´s getting a little cool. And it´s damp.
And the sun all day so glows that we can't go even on the beach.
Who of you is watching the weather, knows, that currently there´s storm "Lidia" in the Gulf of California (when I´m writing Czech version). What´s the effect? It´s cloudy, cold (in the afternoon only 27 °C), the wind is blowing and almost everytime it´s raining. And everyone is waiting for notification from SEPyC (civil protection) if tomorrow (ie. Friday) we´ll go to school or not. I suppose that announcement comes at 6 in the morning, it corresponds with people here.
People
Again, no similarity with the Czechia, except that everyone still has time and people are lazy. They are accommodating, mostly smiling and whenever they are able to help with anything. Here you hardly can find someone who would look at you badly and walked around you in a great arc - locals just don't do it.
Also, there are all very friendly. Many people, when they see that you are not a local, will want talk with you or just ask where are you from. There is nothing extraordinary that two almost strangers are embracing when they meet. At school, it does not pay much, but everywhere else yes - including Rotary.
Most of the people are small here - and if anyone is taller, he is still a head taller than me. Lot of, mostly elderly, people are overweight - due to the local lifestyle. It´s rare to go somewhere on foot and a lot of people don´t do any sport.
Culture
In the article "Corrido de Mazatlan" I described it quite well, so here are a few things I add:
Music is everywhere (except school) - on the street, in restaurants, sometimes even on the beach, everywhere. And always. For some people, it could be annoying (fortunately not for me), but it belongs to Latin America.
Differences between rich and poor people there are huge, but without further investigation, only age and polishedness of their car shows it. It doesn´t depend on a house, it´s here only for sleeping and some time for eating (go out to eat tacos or mariscos is cheaper than cooking at home).
Most of the people are happy here even if they sell water on the crossroad or "wash" car windows.
Article about how the city looks, is still at the stage of photography, so I'll write something here as well: As noted above, the gap between rich and poor people there are really huge. While some parts of the city are clean, well maintained and are serviced by buses, the rest of the city doesn't have even proper roads - there is an old, leaky and cracked asphalt, or just clay. And piles of garbage. Most of the people don´t recycle. Locals probably only recently learned not to throw plastics on the ground, but at least bury them, when there is no waste collection working at their house.
Surprisingly clean are beaches and sea - sometimes you can find some garbage, but not a lot.
Besides there aren´t channels (when it rains, it's just fun - especially when the city is completely jammed and you are riding on a pick-up), the road signs are worthless. Yes, we have traffic lights, but they work just as they want. You can´t find
pedestrian crossing here, everyone crosses the road where they want.
Spanish
Simply - Spanish is a wonderful language. Unlike English, pronunciation and the construction of sentences is easy, unlike the Czech it´s quick (possible) to learn. Or at least understand what people are saying. After four months learning Spanish, I must say that I do not know a language that would be easier. And as for learning, so to speak. They all stare how I do it that so soon I understand most things, what people say. But the real fun comes when I tell them that I speak four other languages (Czech, English, Russian and Slovak).
All people ask me if I like Mazatlan. They ask all the time. Some even several times a day. If it's like this will continue, I´ll have to take everywhere a sign "¡MAYATLÁN ME GUSTA MUCHO!"
Hasta luego, and be patient - soon (relatively) I´ll post next articles.
