CZ
Takže je to tak. Ušel jsem dlouhou cestu a teď už je všechno tak blízko... Když do mého odletu zbývalo půl roku, bylo to pořád celkem daleko. Teď, když se půlrok scvrkl do dvou měsíců a pár dní, utíká čas mnohem rychleji.
Co vlastně ještě musím udělat? No moc toho není - jeden meeting a hra „Získej své vízum!“, kromě toho jen domluva s host klubem a rodinou.
Ano, dokázal jsem to. A stejně tak to dokáže kdokoli z vás, stačí jen chtít a věřit si.
Teď, když už je odlet za rohem, jsem čím dál šťastnější, že jedu právě do Mexika. Proč? Každá země má něco do sebe, ale Latinská Amerika je pro mě jako pro Evropana tak jiná než cokoli, co znám, že ji prostě chci zažít na vlastní kůži, abych ji pochopil - kultura nemá s tou naší skoro nic společného (až na polku - k tomu se dostanu později), lidé jsou úplně jiní, myšlenky se nedají srovnávat...
Kde je začátek? Ztrácí se kdesi daleko vzadu, místo toho už jen pár kroků před námi začíná daleká cesta: cesta do neznáma.
EN
So it´s true. I walked a long way and now everything is so close... When a half of a year remained to my departure, still it was quite far. Now, when six months shrank to two months and a few days, time runs much faster.
What exactly I have to do? Well, it's not much - one meeting and game "Get your visa!". Yes, and arrangement with my host club and family.
Yes, I did it. Anyone of you can do it - if you really want it and believe in yourself.
Now, when a departure is around the corner, I´m happy that I'm going to Mexico. Why? Every country has something special, interesting. But for me, tropical America is something amazing - it´s different than anything I know, so I simply want to experience to understand it. The culture is not ours almost nothing (except Polka - later I´ll post one post...), people are completely different, ideas can not be compared...
Where is the beginning? It´s lost somewhere far behind, instead of just a few steps ahead of us begins a long journey: a journey into the unknown.
